Historie

Na místě současné venkovské průmyslové zóny se kdysi provozovala zemědělská činnost.  Zde, v Dolních Třanovicích (dělení na Horní a Dolní Třanovice platilo do druhé poloviny 19. století), se nacházel vrchnostenský dvůr, nesoucí později č. p. 2 (Dolní dvůr). Na základě dostupných informací víme, že zde zřejmě až do konce 18. století hospodařila vrchnost alespoň zčásti ve vlastní režii. Okolo roku 1800 však již dvůr držel Jan Galgon, který se posléze od r. 1828 stal držitelem celého dolnotřanovického statku. Ve čtyřicátých letech 19. století získal tuto nemovitost a jednu z dominant obce rod baronů z Pillersdorfu, a to sňatkem jednoho z příslušníků této rozvětvené rodiny s dědičkou dvora Luisou Galgonovou.

V průběhu padesátých let 19. století statek přešel do majetku Jana Gattnara (1826 – 1907). Ačkoliv byl Gattnar dvakrát ženatý a měl šest synů, dvůr v Dolních Třanovicích nakonec smlouvou z 18. června 1896 převzal Gattnarův zeť Karel Kappel (1849 – 1912), manžel jeho dcery Anny (1859 – 1947). Kappel ovšem musel zároveň vyplatit z dědických podílů všechny sourozence své ženy. Ještě v roce 1900 tak na nyní již Kapplově dvoře vázly závazky v celkové výši 24 270 rakouských korun. Karel Kappel později dvůr předal svému synu Brunovi (1887 – 1962). Ten byl také posledním majitelem dvora před jeho znárodněním po druhé světové válce, kdy byl v rámci Benešových dekretů odsunut.

Přestože Bruno Kappel patřil k uznávaným Němcům, ostatním obyvatelům vycházel vstříc. Obdivuhodná je jeho odvaha a přístup k partyzánskému dění. Pomáhal jedné z odnoží diverzní a sabotážní skupiny Zemské armády (Armija Krajowa), která operovala na území dnešního českého Těšínska.

Bruno Kappel s manželkou Grete byli z dolnotřanovického statku odsunuti již v roce 1945. Do jejich znárodněné vily byli nastěhováni dělníci s rodinami a stala se také dočasným sídlem místního národního výboru.   

Krátká a nepříliš oslňující je historie třanovického JZD v období budování socialismu, které se již v době svého založení setkávalo s četnými problémy a nezájmem občanů o tento způsob hospodaření, až se nakonec stalo v roce 1960 součástí Státního statku Hnojník.

Dne 7. března 1994 vznikla privatizací části Státního statku Hnojník společnost Tranagro, a. s. Společnost zajišťovala zemědělskou prvovýrobu, opravy zemědělských strojů a automobilů všech typů, služby pro občany a organizace. Tranagro také provozovalo chatu U čápů v Komorní Lhotce včetně bylinných lázniček či večerky. Společnost se však postupně výrazně zadlužila a jediný akcionář - Pozemkový fond ČR zadal ke konci roku 1998 novému vedení za úkol zpracovat analytickou studii, z níž by vyplynul další postup společnosti.

Roku 1999 byla schválena alternativa likvidace společnosti a začal nelehký proces majetkového vyrovnání. Tehdy inicioval starosta Bc. Jan Tomiczek záměr obce vytvořit z areálu někdejšího státního statku funkční venkovskou podnikatelskou zónu, nazývanou také podnikatelským centrem.

Navzdory běhu událostí ve 20. století se obec v současnosti opět hrdě hlásí k tradičnímu označení jedné ze svých dominant - Kapplovu dvoru. 

ZDROJ: 

J. Al Saheb, R. Jež, J. Kristian, D. Pindur: Třanovice v proměnách staletí. Třanovice 2010.

Další zajímavosti najdete v publikaci Příběh sebeobnovy: Revitalizace brownfieldů v Třanovicích, David W. Novák, 2015 (vydala ObecTřanovice) Jde o čtivý příběh o zdravém selském rozumu a svéprávnosti na moravském venkově popisující přeměnu Kapplova dvora ve venkovskou podnikatelskou zónu.